Po ukončení bitvy ve Francii se připravovalo Německo na vylodění na Britských ostrovech. V přípravných plánech bylo počítáno i s případným britským protiútokem, proto od léta 1940 začaly vznikat na pobřeží Atlantického oceánu první obranná postavení. Po prohrané letecké Bitvě o Anglii nebylo Německo schopno svůj původní záměr provést. Anglická armáda byla stále silná a tak na pobřeží Atlantiku byla budována souvislá obranná linie Atlantický val. Vlastní opevnění tvořila linie pěchotních opěrných bodů, se silným protitankovým dělostřelectvem přímo na pobřeží. Tato obranná linie byla doplněna pobřežními dělostřeleckými bateriemi. Na některých strategických místech vzniklo i druhé obranné postavení tvořené dělostřeleckými bateriemi. Výzbroj Atlantického valu byla různorodá , nacházela se zde výzbroj Německá, ale i kořistní – Anglická, Belgická, Československá, Francouzská, Jugoslávská, Holandská, Norská, Polská, Rakouská a Sovětského svazu. Z Československé výzbroje byly použity věže z lehkých tanků LT-35 a 38, polní kanóny, houfnice, moždíře a především 4cm pevnostní kanóny vz. 36. |